Jsem nabitý, plný energie a síly. Cítím se věkuprostý. Jak by ne. Ve svých 47 letech jsem na tom fyzicky, po půlroční, postupné a intenzivní přípravě, téměř stejně dobře, v některých oblastech dokonce i lépe, jako ve svých dvaceti letech. Zpočátku jsem tréninky trochu přeháněl, ale pak jsem zmírnil tempo, dal si pauzu, začal tělo zatěžovat …
Je noc, hodina mezi psem a vlkem, právě se dusíte jedovatými výpary, které vnikají přímo do útrob vašeho těla a těsně kolem vás teče roztavená, krvavě rudá hornina hořící modrým plamenem. Pár kroků od vás je jezero, ve kterém je místo životodárné vody horká, smrtonosná žíravina. Výjev jak ze samotného pekla. Už to by samo …
Jsem v Africe, v Tanzánii a čeká nás aklimatizační výstup na sopku Mount Meru. Jižní kříž nad záchodky Večer před výstupem poprvé v životě vidím Jižní kříž. Pro mě, asi stejně jako pro většinu ostatních lidí, má tohle souhvězdí velký symbolický význam. V našich končinách jej totiž neuvidíte, protože se jedná o souhvězdí jižní oblohy, které je u nás …
Přepnutí mozku a lví řev na Mount Meru Pokračovat ve čtení »
Na své dětství, kdy jsme téměř každý víkend a celé prázdniny trávili na chatě, daleko od civilizace, mám nádherné vzpomínky. Místo elektřiny jsme měli jen petrolejky a svíčky, mamka vařila na kamnech nebo na plynu z propanbutanové láhve. Vodu jsme si museli ručně napumpovat ze studny. Nakupovat jsme chodili lesem, kolem přehrady a rybníka do malé …
Osada vrahů a esesák se skleněným okem Pokračovat ve čtení »
Aula je plná nováčků, studentů prvního ročníku vyhlášené technické univerzity. První úvodní přednáška a uvítací řeč. Studenti jsou zvědaví a napjatí očekáváním. Měli bychom se dozvědět, co nás v nejbližší době čeká. Do auly rázným krokem vstupuje přísně vyhlížející, zachmuřený profesor. Přednáškový sál se jako švihnutím kouzelného proutku okamžitě ztiší. Profesor si nás měří přísným pohledem. …
Tak, a je to venku. Ani ve snu by mě nenapadlo, že si něco takového budu jednou přát a navíc, že se za to nebudu ani stydět. To, že zdánlivě slabé ženy tak trochu klamou tělem, ale ve skutečnosti jsou přitom silnější než muži, již víte. Dlouho jsem si myslel, že můj případ to tedy …
Asi jako téměř každý jsem v dětství dostal pár včelích a vosích žihadel. Dokonce jsem schytal i jedno žihadlo od sršně přímo do ucha, které mi pak několik dní svítilo, jak červené světlo semaforu. Tato zkušenost k mojí náklonnosti k bodavému hmyzu příliš nepřispěla. To, že si jednou pořídím včelstva, by mě ani ve snu nenapadlo. Ale …
Včelaření pro začátečníky: Jak mi uletěly včely Pokračovat ve čtení »
Minule jsem skočil v tom nejnapínavějším. Tak tady je slíbené pokračování. Trochu jsme zapomněli na to, že i naše předchozí porody také vždycky vypadaly na dlouho. Možná se divíte, že říkám „naše“ porody. Ano, prožívám je totiž skoro stejně jako moje žena a dokonce i v průběhu „našeho“ těhotenství vždy solidárně výrazně přibývám na váze. Často …
Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět II. Pokračovat ve čtení »
Hlavním symbolem toho, že bydlíme v divočině venkova, pro mě bylo nastěhování kun do naší střechy. Hlavně poté, co si následně založily rodinku. Ve střeše dělaly takový rámus, že to vypadalo, že tam pořádají snad nějaké závody a neustále se u toho ještě hašteří a dohadují. Já však usínal s vděčností, blaženým úsměvem a pocitem, že máme …
Kuny aneb V divočině venkova II. – Savci, šelmy a dravci Pokračovat ve čtení »
Čím více jsme měli dětí, tím více jsem byl v úžasu ze zázraku zrození každého nového človíčka. Tím méně jsem také chápal, jak je to vůbec možné. Jak mohou jednotlivé buňky vědět, co mají dělat a jak se mají vyvíjet, aby z toho vznikla nová bytost? Čím více jsem do hloubky studoval celý proces početí, …
Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět I. Pokračovat ve čtení »
