Nejlepší technika je žádná technika

Ze všech stran se na nás valí různé příručky o tom, jak co nejlépe a nejefektivněji dělat to či ono. Jak v něčem dosáhnout mistrovství.

Málokterý návod však zmiňuje to, že tou nejvyšší dovedností a technikou, je opuštění všech naučených technik – otevření se novému a následování intuice v zóně plynutí.

Je tak trochu paradoxní, že abychom tohoto stavu dosáhli, tak si většina z nás musí fází osvojení si technik projít.

Abychom všechny techniky v dané oblasti mohli jednoho dne opustit, tak to mnohdy znamená, že se v nich musíme nejdříve dlouho, postupně zdokonalovat, dobře si je zažít a osvojit. Teprve pak si je můžeme dovolit nahradit naší vlastní technikou nebo intuicí – technikou bez techniky.

Dalším paradoxem, a tak trochu i ironií, je skutečnost, že se takto často vytváří nový standard a vzor, nová technika, kterou pak přebírají ostatní.

Ten, kdo poruší dosavadní pravidla a je v něčem dobrý, se sám časem stane učitelem, zakladatelem nebo alespoň vzorem nového směru či stylu se svými vlastními pravidly, které budou jednoho dne opět porušeny a překonány někým jiným.

Klasickým příkladem jsou různé vyjednávací a obchodní techniky, techniky osobního rozvoje, bojová umění. Pro začátečníka, je osvojení si základních technik určitě užitečné a většinou i nutnou podmínkou dalšího rozvoje. Má se z čeho odrazit. Ale jednoho dne vám, třeba při vyjednávání, takové sbírání „Ano“ (pokládáte jen takové otázky, na něž druhá strana určitě odpoví „Ano“, čímž zvýšíte pravděpodobnost konečného souhlasu s nabídkou) nebo „salámová technika“ (postupně přidáváte podmínky či ubíráte z nabídky, případně nabízíte produkt či službu po jednotlivých částech), přijdou trapné a nedůstojné obou aktérů. Navíc začnete rozpoznávat jednotlivé vyjednávací techniky protistrany a víte, co přijde. Hra vás přestane bavit a tak ji začnete hrát podle jiných, svých vlastních, pravidel nebo všechna pravidla zahodíte a začnete jednat na základě svých vnitřních pocitů a místo rozumem se začnete řídit srdcem.

To samé platí i ve sportu, ve cvičení, tanci, hře na hudební nástroje – všude, kde se učí různé pohybové dovednosti a vzory. Když zvládnete danou techniku, tak nastane chvíle ji, v její původní, převzaté podobě, opustit a začít ji dále kreativně rozvíjet, modifikovat, hrát si s ní a vložit tak do nové dovednosti svoji jedinečnost.

Fosburyho flop

Příkladem nové techniky, která narušila zažité paradigma doposud zavedených technik skoku do výšky, je flop Dicka Fosburyho, který poprvé v roce 1965 skočil do výšky zády napřed. Tehdy něco naprosto nemyslitelného a nepřirozeného. Mnoho lidí se mu zpočátku vysmívalo, kromě jiného o něm říkali, že je „líným“ skokanem, protože při skoku vlastně leží na zádech. Tehdy skokani skákali starými dobrými nůžkami nebo modernějším a úspěšnějším stylem straddle (sedět obkročmo) – valivým obkročným stylem, kdy se tělo v podélné ose jakoby obtáčí kolem tyče.

Nůžky šly Fosburymu dobře, ale se straddlem se trápil. Aby se zlepšil, tak začal experimentovat s nůžkami, pokusil se zvednout výše boky a později se i po odrazu ramenem natočit zády k tyčce. Měl velké štěstí, že se v jeho době začala poprvé objevovat měkčí doskočiště – vaky naplněné gumovou pěnou. Do té doby se skákalo jen do písku nebo do pilin a to by s jeho novým stylem mohlo taky skončit zlomeným vazem nebo minimálně vykloubeným ramenem.

Flop vlastně znamená něco nepovedeného, jakési plácnutí sebou.  Jeden novinář u Fosburyho fotografie napsal: „Fosbury sebou plácnul přes tyčku“ (Fosbury flops over the bar). Dicku Fosburymu se zalíbila dvojsmyslnost pojmenování jeho stylu a od té doby jej sám začal nazývat Fosburyho flop. Svoji techniku dále piloval, nenechal se odradit posměchem ostatních, zlepšoval se a v roce 1968 vyhrál olympiádu v Mexiku.

Dnes je flop standardem a všichni světoví skokani skáčou touto, dříve vysmívanou, (ne)technikou.

Jsou mezi námi i výjimky, obzvláště nadaní jedinci, kteří dokážou fázi technik přeskočit a rovnou se na celý proces provádění dané činnosti, i samotný proces tvoření, intuitivně napojit a vytvořit něco originálního a nového, co dosavadní postupy postaví úplně na hlavu. Ale o tom si povíme zase někdy příště.

 

 

Přidat komentář