Příběhy, které píše sám život, aneb „Příběhy ze života“. Dost jsem toho už prožil, abych mohl vzpomínat a snad toho ještě dost prožiju, abych to zaznamenal do této rubriky plné příběhů točících se kolem života mého i mojí rodiny.
Můj praděda byl kovář, kterému se i přes nástup socialistického režimu podařilo, jako jednomu z mála, zůstat živnostníkem. Kovařina byla nejen žádané řemeslo, ale samozřejmě i náročná, těžká fyzická dřina, která utvářela velmi silné muže. A že byl můj praděda silák k pohledání. Praděda byl jediným živitelem rodiny a tomu také bylo doma vše podřízeno. Role v rámci …
Když jsem studoval předposlední ročník vysoké školy, tak jsem chtěl udělat radost svojí partnerce, zakrátko budoucí ženě. Moje drahá polovička tehdy, již v 19 letech, tvrdě pracovala jako finanční ředitelka a hlavní účetní velké firmy s denním obratem několik milionů. Já vím, zní to až neuvěřitelně, ale v devadesátých letech minulého století, krátce po změně režimu, …
Na tuhle dovolenou, lásko, určitě nezapomeneš Pokračovat ve čtení »
Ležím na posteli v nemocnici, v žíle napíchnutou kanylu vedoucí ke kapačce. Z kapačky, v rámci předoperační premedikace, odkapávají léky ve fyziologickém roztoku přímo do mého krevního oběhu. Každou chvíli mě mají odvézt na operační sál. Kap, kap, kap… Kapání infuze jako by odměřovalo čas zbývající do operace. Bude to moje první operace v životě a má být provedena …
Před 30 lety a 20 kily jsme jednoho dne s kamarády po škole přemýšleli, co s načatým dnem. Většinou naše přemýšlení končívalo někde u piva, ale ten den u nás na gymplu právě probíhala celoškolní soutěž „Vazbič roku“. Zpočátku mě ani nenapadlo, že bych se přihlásil. Silácké výkony to nebylo nic pro mě. Tehdy jsem byl ještě …
Jsem nabitý, plný energie a síly. Cítím se věkuprostý. Jak by ne. Ve svých 47 letech jsem na tom fyzicky, po půlroční, postupné a intenzivní přípravě, téměř stejně dobře, v některých oblastech dokonce i lépe, jako ve svých dvaceti letech. Zpočátku jsem tréninky trochu přeháněl, ale pak jsem zmírnil tempo, dal si pauzu, začal tělo zatěžovat …
Je noc, hodina mezi psem a vlkem, právě se dusíte jedovatými výpary, které vnikají přímo do útrob vašeho těla a těsně kolem vás teče roztavená, krvavě rudá hornina hořící modrým plamenem. Pár kroků od vás je jezero, ve kterém je místo životodárné vody horká, smrtonosná žíravina. Výjev jak ze samotného pekla. Už to by samo …
Většina z nás má zkušenost s tím, že když chce, aby čas ubíhal rychle, tak se jakoby schválně nekonečně vleče a obráceně, když chceme, aby se zastavil, tak letí jako splašený. Plynutí času je relativní. Přesto se zdá, že vnímání rychlosti plynutí času je něco, co můžeme do určité míry ovlivňovat. Většinou tak činíme nevědomě, ale můžeme …
Máme rádi knihy, moc rádi. Doma máme takovou malou knihovnu vesnického formátu čítající několik tisíc svazků. Večer, než jdeme spát, si se ženou docela často chvíli čteme i v posteli v naší ložnici, kde společně s námi spí i menší děti. A naše děti si čtou také. Velmi pečlivě, jako nějací čtenářští gurmáni, si vybírají knihy, které …
Čím jsem starší a čím více máme dětí, tím menší mám potřebu na ně, v klasickém slova smyslu, výchovně působit. Spíš si v duchu neustále kladu otázku: „Co ještě mohu neudělat pro to, aby prožily šťastný, naplněný a plnohodnotný život?“ Postupně jsem došel ke zjištění, že méně takzvaně výchovného snažení je více. Čím dál tím víc svoji …
Vaše soukromé podnikání se konečně úspěšně rozjelo. Vaše služby začínají být vyhlášené a jsou čím dál tím víc žádané. Každý, kdo vás zná, už chce jenom vás, jenom vás osobně, nikoho jiného. Jenom vaše služby, a ne služby ostatních. Chtějí jenom vás, protože jste v tom, co děláte, nejlepší. Splněný sen každého podnikatele na volné noze. …
