rodina

Kdo se nachytá na reklamu?

Kdo se nachytá na reklamu. Rodina před televizí, ilustrace.

Když byly naše nejstarší děti ještě malé a my ještě měli televizi, tak jsme s dětmi hráli takovou hru. Jmenovala se: „Kdo se nachytá na reklamu?“ Přiznávám, že to z mojí strany bylo lehce manipulativní propašování zábavného prvku ve formě hry do výchovy dětí, ale tehdy mi připadaly reklamní bloky v dětských pořadech obzvlášť záludné, a tak jsem …

Kdo se nachytá na reklamu? Pokračovat ve čtení »

Klokan přiletí v březnu

Klokan přiletí v březnu. Klokan letící na paraglide. Ilustrace.

Když se k nám někdo přijede podívat na návštěvu, tak bychom mnohým návštěvníkům klidně mohli říct: „Klokan přiletí v březnu.“ Pokud slavnou hlášku malého Vaška z ještě slavnější komedie „Jak dostat tatínka do polepšovny“ náhodou neznáte a nevíte, co tím chtěl básník říci, tak se na film rozhodně podívejte. A jak víme, že ten klokan přiletí? Když se …

Klokan přiletí v březnu Pokračovat ve čtení »

Hřbitov a vrtulka z javoru

Hřbitova vrtulka z javoru. Já a nade mnou slunce, které drží vrtulku z javoru Ilustrace.

Bylo mi asi pět let, a právě jsme šli s mamkou na návštěvu k babičce naší obvyklou cestou kolem hřbitova. Těsně za hřbitovem jsme, jako vždy, šli do mírného kopečku podél javorového stromořadí. Byl teplý podzimní den a já jsem pozoroval pestrobarevné padající listy v barvách indiánského léta. Nejvíc mě ale fascinovaly roztočené vrtulky z okřídlených javorových dvounažek. Ta …

Hřbitov a vrtulka z javoru Pokračovat ve čtení »

Dědo, proč nejíš?

Dědo proč nejíš? Dědeček u kovadliny s kladivem kuje srdce. Ilustrace.

Můj praděda byl kovář, kterému se i přes nástup socialistického režimu podařilo, jako jednomu z mála, zůstat živnostníkem. Kovařina byla nejen žádané řemeslo, ale samozřejmě i náročná, těžká fyzická dřina, která utvářela velmi silné muže. A že byl můj praděda silák k pohledání. Praděda byl jediným živitelem rodiny a tomu také bylo doma vše podřízeno. Role v rámci …

Dědo, proč nejíš? Pokračovat ve čtení »

Tak trochu podivní malí čtenáři

Já se synem v posteli. Ilustrace.

Máme rádi knihy, moc rádi. Doma máme takovou malou knihovnu vesnického formátu čítající několik tisíc svazků. Večer, než jdeme spát, si se ženou docela často chvíli čteme i v posteli v naší ložnici, kde společně s námi spí i menší děti. A naše děti si čtou také. Velmi pečlivě, jako nějací čtenářští gurmáni, si vybírají knihy, které …

Tak trochu podivní malí čtenáři Pokračovat ve čtení »

Věk nevinnosti

Péče o děti. Létající syn a já se ženou v povzdálí. Ilustrace.

Čím jsem starší a čím více máme dětí, tím menší mám potřebu na ně, v klasickém slova smyslu, výchovně působit. Spíš si v duchu neustále kladu otázku: „Co ještě mohu neudělat pro to, aby prožily šťastný, naplněný a plnohodnotný život?“ Postupně jsem došel ke zjištění, že méně takzvaně výchovného snažení je více. Čím dál tím víc svoji …

Věk nevinnosti Pokračovat ve čtení »

Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět II.

Péče o děti. Batole slézá z nebeských schodů. Ilustrace.

Minule jsem skočil v tom nejnapínavějším. Tak tady je slíbené pokračování. Trochu jsme zapomněli na to, že i naše předchozí porody také vždycky vypadaly na dlouho. Možná se divíte, že říkám „naše“ porody. Ano, prožívám je totiž skoro stejně jako moje žena a dokonce i v průběhu „našeho“ těhotenství vždy solidárně výrazně přibývám na váze. Často …

Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět II. Pokračovat ve čtení »

Kuny aneb V divočině venkova II. – Savci, šelmy a dravci

Divočina. Divoké prase s espresem v kopýtku hledí otevřeným oknem do kuchyně mojí ženy, která nese v ruce pekáč buchet. Ilustrace.

Hlavním symbolem toho, že bydlíme v divočině venkova, pro mě bylo nastěhování kun do naší střechy. Hlavně poté, co si následně založily rodinku. Ve střeše dělaly takový rámus, že to vypadalo, že tam pořádají snad nějaké závody a neustále se u toho ještě hašteří a dohadují. Já však usínal s vděčností, blaženým úsměvem a pocitem, že máme …

Kuny aneb V divočině venkova II. – Savci, šelmy a dravci Pokračovat ve čtení »

Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět I.

  Čím více jsme měli dětí, tím více jsem byl v úžasu ze zázraku zrození každého nového človíčka. Tím méně jsem také chápal, jak je to vůbec možné. Jak mohou jednotlivé buňky vědět, co mají dělat a jak se mají vyvíjet, aby z toho vznikla nová bytost? Čím více jsem do hloubky studoval celý proces početí, …

Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět I. Pokračovat ve čtení »

V divočině venkova I. – O myších, hmyzu a lidech

    Když jsme si vysnili a navrhli náš nový domov, mysleli jsme při tom na kde co. Veliká zahrada se starými vzrostlými stromy, klidné místo na polosamotě, které je zároveň dostatečně blízko k lidem i ke službám velkoměsta, starý dům s duší, místo se silnou energií, jedinečným geniem loci a krásnými výhledy. Prostě splněný sen. …

V divočině venkova I. – O myších, hmyzu a lidech Pokračovat ve čtení »

Přejít nahoru