Příspěvky označené jako ‘děti’

Hřbitov a vrtulka z javoru

 

Bylo mi asi pět let, a právě jsme šli s mamkou na návštěvu k babičce naší obvyklou cestou kolem hřbitova. Těsně za hřbitovem jsme, jako vždy, šli do mírného kopečku podél javorového stromořadí. Byl teplý podzimní den a já jsem pozoroval pestrobarevné padající listy v barvách indiánského léta. Nejvíc mě ale fascinovaly roztočené vrtulky z okřídlených javorových dvounažek. Číst dále

Dědo, proč nejíš?

 

Můj praděda byl kovář, kterému se i přes nástup socialistického režimu podařilo, jako jednomu z mála, zůstat živnostníkem.

Kovařina byla nejen žádané řemeslo, ale samozřejmě i náročná, těžká fyzická dřina, která utvářela velmi silné muže. A že byl můj praděda silák k pohledání. Číst dále

Těžké dětství jako základ úspěchu a slávy

 

Být známý, slavný, bohatý, něčeho dosáhnout, být opravdu někdo.

Tak je většinou vnímán úspěch v běžném, konvenčním slova smyslu. Úspěch, který se týká celebrit v různých oblastech.

K tomu, abyste dosáhli takovéhoto typu úspěchu, musíte mít značně hypertrofovanou potřebu uznání od jiných lidí. Číst dále

Zrychlování života běhu

 

Je pátek odpoledne, asi před 40 lety. Jako téměř každý víkend vyrážíme s rodiči na chatu. Jedeme autobusem, protože auto nemáme. Všechno, co potřebujeme, si musíme nést s sebou. Od zastávky autobusu jsou to k chatě ještě 3 kilometry do kopce lesem. Číst dále

Tak trochu podivní malí čtenáři

 

Máme rádi knihy, moc rádi. Doma máme takovou malou knihovnu vesnického formátu čítající několik tisíc svazků. Večer, než jdeme spát, si se ženou docela často chvíli čteme i v posteli v naší ložnici, kde společně s námi spí i menší děti.

A naše děti si čtou také. Číst dále

Věk nevinnosti

 

Čím jsem starší a čím více máme dětí, tím menší mám potřebu na ně, v klasickém slova smyslu, výchovně působit. Spíš si v duchu neustále kladu otázku:

„Co ještě mohu neudělat pro to, aby prožily šťastný, naplněný a plnohodnotný život?“ Číst dále

Nechytatelný topspin a strach z vítězství

Když jsem ve třetí třídě přešel na školu se zaměřením na výuku cizích jazyků (tehdy, ještě za socialismu, to byla pouze ruština a němčina), tak se právě dělal nábor do oddílu stolního tenisu. Vypadalo to zajímavě, tak jsem si řekl, proč to nezkusit. Nábor i selekce uchazečů byla prováděna na tehdejší dobu přímo vědecky. Testovalo se kde co. Číst dále