Proti proudu

Jsi příliš moudrý Siddhártho

 

Kdybych si měl vzít na pustý ostrov jednu jedinou knihu, tak bych trochu váhal mezi Tao te ťingem a Siddhárthou.

Nejspíš bych si s sebou ale vzal Siddhárthu od Hermanna Hesseho.

Toto vyprávění je vlastně tak jako tak také prostoupeno taem. Navíc je to nádherný příběh o duchovní cestě za osvícením, napsaný básnickým jazykem, který hladí po duši. Číst dále

Dáte si snídaňooběd nebo obědovečeři?

Nebo snad snídaňoobědovečeři?

Začalo to tím, že jsem byl línej si ráno udělat něco k jídlu a postupem času ráno začínal jíst čím dál tím později, až se to najednou protáhlo do poledne a občas dokonce až do odpoledne. Číst dále

Žádné odpovědi neexistují

 

Nevěříte? Zkuste dát na jednu jedinou, jakoukoliv otázku úplnou, stoprocentně správnou odpověď, ve které je vše jasné a ve které není ani zrnko pochybnosti.

Třeba na takové nevinné otázky jako: Proč slunce svítí? Proč je voda mokrá? Co je to oheň? Proč je obloha modrá? Číst dále

Matematický vzduch

 

Aula je plná nováčků, studentů prvního ročníku vyhlášené technické univerzity. První úvodní přednáška a uvítací řeč. Studenti jsou zvědaví a napjatí očekáváním. Měli bychom se dozvědět, co nás v nejbližší době čeká. Do auly rázným krokem vstupuje přísně vyhlížející, zachmuřený profesor. Číst dále

Jak mi uletěly včely

 

Asi jako téměř každý jsem v dětství dostal pár včelích a vosích žihadel. Dokonce jsem schytal i jedno žihadlo od sršně přímo do ucha, které mi pak několik dní svítilo, jak červené světlo semaforu. Tato zkušenost k mojí náklonnosti k bodavému hmyzu příliš nepřispěla.

To, že si jednou pořídím včelstva, by mě ani ve snu nenapadlo. Číst dále

Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět II.

 

Minule jsem skočil v tom nejnapínavějším. Tak tady je slíbené pokračování.

Trochu jsme zapomněli na to, že i naše předchozí porody také vždycky vypadaly na dlouho.

Možná se divíte, že říkám „naše“ porody. Číst dále

V divočině venkova II. – Savci, šelmy a dravci

 

Hlavním symbolem toho, že bydlíme v divočině venkova, pro mě bylo nastěhování kun do naší střechy.

Hlavně poté, co si následně založily rodinku. Ve střeše dělaly takový rámus, že to vypadalo, že tam pořádají snad nějaké závody a neustále se u toho ještě hašteří a dohadují. Já však usínal s vděčností, blaženým úsměvem a pocitem, Číst dále

Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět I.

 

Čím více jsme měli dětí, tím více jsem byl v úžasu ze zázraku zrození každého nového človíčka.

Tím méně jsem také chápal, jak je to vůbec možné. Jak mohou jednotlivé buňky vědět, co mají dělat a jak se mají vyvíjet, aby z toho vznikla nová bytost? Čím více jsem do hloubky studoval celý proces početí, těhotenství a zrození, tím více jsem si byl vědom toho, že vznik života, i život sám, nám asi navždy zůstanou zahaleny tajemstvím. Číst dále

V divočině venkova I. – O myších, hmyzu a lidech

 

 

Když jsme si vysnili a navrhli náš nový domov, mysleli jsme při tom na kde co. Veliká zahrada se starými vzrostlými stromy, klidné místo na polosamotě, které je zároveň dostatečně blízko k lidem i ke službám velkoměsta, starý dům s duší, místo se silnou energií, jedinečným geniem loci a krásnými výhledy. Prostě splněný sen. Číst dále