Příběhy ze života

Příběhy, které píše sám život, aneb „Příběhy ze života“. Dost jsem toho už prožil, abych mohl vzpomínat a snad toho ještě dost prožiju, abych to zaznamenal do této rubriky plné příběhů točících se kolem života mého i mojí rodiny.

Přepnutí mozku a lví řev na Mount Meru

Lví řev. Já se lví hlavou řvu na kopci. Ilustrace.

Jsem v Africe, v Tanzánii a čeká nás aklimatizační výstup na sopku Mount Meru. Jižní kříž nad záchodky Večer před výstupem poprvé v životě vidím Jižní kříž. Pro mě, asi stejně jako pro většinu ostatních lidí, má tohle souhvězdí velký symbolický význam. V našich končinách jej totiž neuvidíte, protože se jedná o souhvězdí jižní oblohy, které je u nás …

Přepnutí mozku a lví řev na Mount Meru Pokračovat ve čtení »

Osada vrahů a esesák se skleněným okem

Osada vrahů. Sekera zatnutá do pařezu. Ilustrace.

Na své dětství, kdy jsme téměř každý víkend a celé prázdniny trávili na chatě, daleko od civilizace, mám nádherné vzpomínky. Místo elektřiny jsme měli jen petrolejky a svíčky, mamka vařila na kamnech nebo na plynu z propanbutanové láhve. Vodu jsme si museli ručně napumpovat ze studny. Nakupovat jsme chodili lesem, kolem přehrady a rybníka do malé …

Osada vrahů a esesák se skleněným okem Pokračovat ve čtení »

Matematický vzduch

Matematický vzduch. Já s dýchací maskou u tabule plné výpočtů za dozoru přísně se tvářící učitelky. Ilustrace.

Aula je plná nováčků, studentů prvního ročníku vyhlášené technické univerzity. První úvodní přednáška a uvítací řeč. Studenti jsou zvědaví a napjatí očekáváním. Měli bychom se dozvědět, co nás v nejbližší době čeká. Do auly rázným krokem vstupuje přísně vyhlížející, zachmuřený profesor. Přednáškový sál se jako švihnutím kouzelného proutku okamžitě ztiší. Profesor si nás měří přísným pohledem. …

Matematický vzduch Pokračovat ve čtení »

Přál bych si mít sílu jako moje žena

Přál bych si mít sílu. Moje žena držící zavařovací sklenici ve které sedím já. Ilustrace.

Tak, a je to venku. Ani ve snu by mě nenapadlo, že si něco takového budu jednou přát a navíc, že se za to nebudu ani stydět. To, že zdánlivě slabé ženy tak trochu klamou tělem, ale ve skutečnosti jsou přitom silnější než muži, již víte. Dlouho jsem si myslel, že můj případ to tedy …

Přál bych si mít sílu jako moje žena Pokračovat ve čtení »

Včelaření pro začátečníky: Jak mi uletěly včely

Jak mi uletěly včely. Včela letící krajinou s batohem, slamákem a mapou v ruce. Ilustrace.

Asi jako téměř každý jsem v dětství dostal pár včelích a vosích žihadel. Dokonce jsem schytal i jedno žihadlo od sršně přímo do ucha, které mi pak několik dní svítilo, jak červené světlo semaforu. Tato zkušenost k mojí náklonnosti k bodavému hmyzu příliš nepřispěla. To, že si jednou pořídím včelstva, by mě ani ve snu nenapadlo. Ale …

Včelaření pro začátečníky: Jak mi uletěly včely Pokračovat ve čtení »

Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět II.

Péče o děti. Batole slézá z nebeských schodů. Ilustrace.

Minule jsem skočil v tom nejnapínavějším. Tak tady je slíbené pokračování. Trochu jsme zapomněli na to, že i naše předchozí porody také vždycky vypadaly na dlouho. Možná se divíte, že říkám „naše“ porody. Ano, prožívám je totiž skoro stejně jako moje žena a dokonce i v průběhu „našeho“ těhotenství vždy solidárně výrazně přibývám na váze. Často …

Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět II. Pokračovat ve čtení »

Kuny aneb V divočině venkova II. – Savci, šelmy a dravci

Divočina. Divoké prase s espresem v kopýtku hledí otevřeným oknem do kuchyně mojí ženy, která nese v ruce pekáč buchet. Ilustrace.

Hlavním symbolem toho, že bydlíme v divočině venkova, pro mě bylo nastěhování kun do naší střechy. Hlavně poté, co si následně založily rodinku. Ve střeše dělaly takový rámus, že to vypadalo, že tam pořádají snad nějaké závody a neustále se u toho ještě hašteří a dohadují. Já však usínal s vděčností, blaženým úsměvem a pocitem, že máme …

Kuny aneb V divočině venkova II. – Savci, šelmy a dravci Pokračovat ve čtení »

Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět I.

  Čím více jsme měli dětí, tím více jsem byl v úžasu ze zázraku zrození každého nového človíčka. Tím méně jsem také chápal, jak je to vůbec možné. Jak mohou jednotlivé buňky vědět, co mají dělat a jak se mají vyvíjet, aby z toho vznikla nová bytost? Čím více jsem do hloubky studoval celý proces početí, …

Péče o děti s lehkostí VI. – Jak děti přicházejí na svět I. Pokračovat ve čtení »

V divočině venkova I. – O myších, hmyzu a lidech

    Když jsme si vysnili a navrhli náš nový domov, mysleli jsme při tom na kde co. Veliká zahrada se starými vzrostlými stromy, klidné místo na polosamotě, které je zároveň dostatečně blízko k lidem i ke službám velkoměsta, starý dům s duší, místo se silnou energií, jedinečným geniem loci a krásnými výhledy. Prostě splněný sen. …

V divočině venkova I. – O myších, hmyzu a lidech Pokračovat ve čtení »

Helenka, nepadaj!

Helenka nepadaj. Verlyba na sáních držící vínečko v ploutvi. Ilustrace.

Na počátku devadesátých let jsme se spolužáky z vysoké školy slavili Silvestra na chatě ve skalním městě. Okolní starousedlíci byli celkem družní a tak se vzájemně navštěvovali, přáli si vše nejlepší do nového roku a zároveň se na každé zastávce u souseda pořádně posilnili alkoholem. V průběhu noci naši chatu navštívil také jeden svérázný manželský pár. Muž …

Helenka, nepadaj! Pokračovat ve čtení »

Přejít nahoru