Příběhy ze života
Řekni, kde ty mouchy jsou?
Řekni, kde ty mouchy jsou,
co se tady mohlo stát?
Řekni, kde ty mouchy jsou,
kde mohou být? Číst dále
Kdo se nachytá na reklamu?
Když byly naše nejstarší děti ještě malé a my ještě měli televizi, tak jsme s dětmi hráli takovou hru. Jmenovala se:
„Kdo se nachytá na reklamu?“
Přiznávám, že to z mojí strany bylo lehce manipulativní propašování zábavného prvku ve formě hry do výchovy dětí, ale tehdy mi připadaly reklamní bloky Číst dále
Narušitel hranic
Moje dětství se odehrávalo v době reálného socialismu, v období takzvané normalizace. Žil jsem na západě Čech, kde byly zároveň hranice východního socialistického bloku, tvořeného satelitními státy tehdejšího Sovětského svazu. Číst dále
Klokan přiletí v březnu
Když se k nám někdo přijede podívat na návštěvu, tak bychom mnohým návštěvníkům klidně mohli říct:
„Klokan přiletí v březnu.“ Číst dále
Podporujte svého obecního blázna
Po silnici proti mně kráčí houpavou chůzí vysokánský, doslova přímo obří, štíhlý muž neurčitého věku. Hrubým odhadem je mu něco mezi 40 a 70 lety. Na sobě má staré, obnošené a ušmudlané hadry. Tváře má zbrázděné hlubokými vráskami, Číst dále
Kouzlo uklizeného stolu
Čas od času asi každý z nás potřebuje udělat nějaký posun vpřed, dostat nové nápady, získat inspiraci, pracovní či jiné příležitosti. Ten, kdo je na volné noze nebo podniká zase občas potřebuje získat nové projekty, klienty, zakázky nebo aby mu konečně přišly nějaké ty peníze na účet. Číst dále
Princip samořiditelnosti
Určitě znáte ve svém okolí někoho, možná jste to i vy sami, kdo se již poněkolikáté pokouší naučit nějaký cizí jazyk a neustále znovu a znovu začíná bez známky jakéhokoliv výraznějšího posunu. Syndrom věčného začátečníka, který neustále dokola zkouší ten samý, již tolikrát neosvědčený, model výuky. Číst dále
Designerem vlastní mzdy I. – Prodejte mzdu sami sobě
Když jsem před mnoha lety dostal pracovní nabídku ve svém vysněném zaměstnání a byl vznesen dotaz na mé mzdové očekávání, tak jsem to pěkně projel. Číst dále
Hřbitov a vrtulka z javoru
Bylo mi asi pět let, a právě jsme šli s mamkou na návštěvu k babičce naší obvyklou cestou kolem hřbitova. Těsně za hřbitovem jsme, jako vždy, šli do mírného kopečku podél javorového stromořadí. Byl teplý podzimní den a já jsem pozoroval pestrobarevné padající listy v barvách indiánského léta. Nejvíc mě ale fascinovaly roztočené vrtulky z okřídlených javorových dvounažek. Číst dále
Dědo, proč nejíš?
Můj praděda byl kovář, kterému se i přes nástup socialistického režimu podařilo, jako jednomu z mála, zůstat živnostníkem.
Kovařina byla nejen žádané řemeslo, ale samozřejmě i náročná, těžká fyzická dřina, která utvářela velmi silné muže. A že byl můj praděda silák k pohledání. Číst dále