Lehkost bytí

Totalita života a smrti

 

Ležím na posteli v nemocnici, v žíle napíchnutou kanylu vedoucí ke kapačce. Z kapačky, v rámci předoperační premedikace, odkapávají léky ve fyziologickém roztoku přímo do mého krevního oběhu.

Každou chvíli mě mají odvézt na operační sál. Číst dále

Vazbič roku

 

Před 30 lety a 20 kily jsme jednoho dne s kamarády po škole přemýšleli, co s načatým dnem. Většinou naše přemýšlení končívalo někde u piva, ale ten den u nás na gymplu právě probíhala celoškolní soutěž „Vazbič roku“. Zpočátku mě ani nenapadlo, že bych se přihlásil.

Silácké výkony to nebylo nic pro mě. Tehdy jsem byl ještě hubený, šlachovitý, skoro kost a kůže, kolem kostí trochu svalů. Číst dále

Těžké dětství jako základ úspěchu a slávy

 

Být známý, slavný, bohatý, něčeho dosáhnout, být opravdu někdo.

Tak je většinou vnímán úspěch v běžném, konvenčním slova smyslu. Úspěch, který se týká celebrit v různých oblastech.

K tomu, abyste dosáhli takovéhoto typu úspěchu, musíte mít značně hypertrofovanou potřebu uznání od jiných lidí. Číst dále

Věkuprostý gymnasta

 

Jsem nabitý, plný energie a síly. Cítím se věkuprostý.

Jak by ne. Ve svých 47 letech jsem, po půlroční, postupné a intenzivní přípravě, fyzicky na tom téměř stejně dobře, v některých oblastech dokonce i lépe, jako ve svých dvaceti letech. Číst dále

Peklo na zemi a ráj v srdci

 

Je noc, hodina mezi psem a vlkem, právě se dusíte jedovatými výpary, které vnikají přímo do útrob vašeho těla a těsně kolem vás teče roztavená, krvavě rudá hornina hořící modrým plamenem. Pár kroků od vás je jezero, ve kterém je místo životodárné vody horká, smrtonosná žíravina.

Výjev jak ze samotného pekla. Číst dále

Jak zpomalit časoběh

 

Většina z nás má zkušenost s tím, že když chce, aby čas ubíhal rychle, tak se jakoby schválně nekonečně vleče a obráceně, když chceme, aby se zastavil, tak letí jako splašený.

Plynutí času je relativní. Číst dále

Zrychlování života běhu

 

Je pátek odpoledne, asi před 40 lety. Jako téměř každý víkend vyrážíme s rodiči na chatu. Jedeme autobusem, protože auto nemáme. Všechno, co potřebujeme, si musíme nést s sebou. Od zastávky autobusu jsou to k chatě ještě 3 kilometry do kopce lesem. Číst dále

Tak trochu podivní malí čtenáři

 

Máme rádi knihy, moc rádi. Doma máme takovou malou knihovnu vesnického formátu čítající několik tisíc svazků. Večer, než jdeme spát, si se ženou docela často chvíli čteme i v posteli v naší ložnici, kde společně s námi spí i menší děti.

A naše děti si čtou také. Číst dále

Co mám dělat, když nevím, co mám dělat? II. – Následování vášně

Následujte svoji vášeň.

To se lehko řekne.

Pouze někteří šťastlivci vědí již od malička, že chtějí být hasiči, letuškami, malíři, horolezci, modelkami, podnikateli nebo spisovateli a tvrdošíjně, hlava nehlava, si zatím jdou a svoji vášeň následují. Číst dále